In: Dobrava Moldanová - Naše příjmení, Malé encyklopedie - č. 16, Mladá fronta, 1983, 23-061-83
Šemík: z přídavného jména šemný = ošemetný; též ze středohornoněmeckého (12.-16.stol.) apelativa schemec - stydlivý, mravný; z germánského Skemming, Schemig, počeštěle Šemík = jméno zázračného koně